Latinskoamerické tance jsou typické rytmickou pestrostí, nezkrotností, temperamentem, smyslností, živočišností a obrovským citovým nábojem. Hudba je velmi rozmanitá a plná různých hudebních nástrojů, na které lze tancem reagovat. Latináři, a především latinářky, jsou oproti tanečníkům standardu většinou spoře oděni. Držení v páru latináři často mění nebo se nedrží vůbec. I tak ale na sebe neustále reagují, aby byl divák či porotce schopný poznat, jaká partnerka patří ke kterému partnerovi. Uvolněnější je latina i co se týče pohybu po parketu. Samba a paso doble jsou tanci kruhovými – pár se tedy po parketu pohybuje proti směru hodinových ručiček, stejně jako při standardních tancích. Naopak na chachu, rumbu a jive si taneční pár vybere jedno místo a během tance se po parketu významněji nepřemisťuje.